„Co je zač ta bytost člověk? „
Už i tato otázka mě nutí se zamyslet. Je člověk opravdu bytost? A co to vlastně je ta bytost? Někteří by dokonce řekli, že nemáme důkaz, že opravdu existujeme, že celý svět je holografický, tak tedy když neexistujeme nemůžeme být ani žádnými bytostmi. Každý se na tento „problém“ dívá naprosto jinak. Jedni tvrdí, že neexistujeme, druzí zas, že existujeme pořád znovu a znovu a v různých formách. Na otázku „Co je to člověk?“ každý odpoví naprosto jinak. Biolog vám popíše co je homo sapiens sapiens zač – popíše fyziologii člověka a jak se liší od ostatních živočichů, kdy se vyvinul atd. Sociolog vám řekne něco jiného, vysvětlí vám, jak se lidé chovají ve společnosti a také to, že by lidé bez společnosti druhých lidmi vůbec nebyli. Podle mne mají nejjasnější názor malé děti. Když se zeptáte jakéhokoli vědce, dlouze se zamyslí a bude se snažit postihnout celé lidské bytí ve svém vysvětlení, kdežto když se zeptáte řekněme pětiletého dítěte, tak vám odpoví přímo a bez váhání „Je to maminka a tatínek a taky paní učitelka a všichni okolo.“ Jak jednoduché, že? A zdá se, že by s takovým výrokem většina z nás souhlasila. Přesto si občas klademe otázky co jsme zač a proč tu jsme, také proč děláme právě to, co děláme.
Člověk je tedy živočišný druh, podle některých poslední článek vývojového řetězce, nebo dokonce nejdokonalejší tvor naší planety. Podle většiny se odlišuje od ostatních živočichů jednou významnou vlastností – schopností myslet. Ale jiní namítají, že i jejich psi, kočky, koně i jiná zvířata myslí. A je vědecky ověřeno, že některé živočišné druhy jsou schopny samostatně přemýšlet a řešit úkoly na různých stupních obtížnosti. Jsme tedy opravdu tak jedineční, jak si myslíme? Fakt, že jsme ovládli celou planetu, ještě neznamená, že jsme ty nejinteligentnější a nejdokonalejší bytosti. Připusťme možnost, že některý živočišný druh je na tom „lépe“ než my a je natolik inteligentní, že nepřetvařuje okolí a tím nehubí mnohé další živočichy. Co když existují i tací tvorové, které nemůžeme vidět a tudíž nevíme ani o jejich existenci?
Lidé často uvádějí, že jsme výjimeční tím, že užíváme jazyk mluvený i psaný ale cožpak zvířata se nedorozumívají? Když pozoruji svého psa je schopen se s ostatními psy dorozumět mnohdy mnohem lépe než-li já s lidmi. Někteří mohou namítnout, že pouze štěká a vrčí a maximálně si označkuje nějaký ten patník, ale pro fungování „psí společnosti“ to přeci stačí. A co víc si přát? Dalším zdůvodněním, které s komunikací velmi souvisí bývá často tvrzení, že člověk je společenský tvor a člověkem se stává teprve ve společnosti, ale opět zde musím namítnout, že zvířata mají také různá společenství. Vezměme si například včely, nebo mravence – to je panečku propracovaný systém a jak funguje! S trochou sarkasmu bychom mohli říci, že by nebylo špatné, kdyby takto fungovala naše vláda.
Domnívám se, že většina tvrzení proč a čím jsme odlišní od zvířat by se dala takto nebo podobně napadnout. Neříkám však, že výše zmíněné argumenty zcela popírám. Zcela jistě by člověk nebyl člověkem bez své fyzické konzistence, bez schopnosti myslet a bez ostatních lidí, jen říkám, že nejsme zas tolik odlišní. Možná jsem příliš kritická, ale nemyslím si, že by lidé byli něco víc, než ostatní tvorové této planety. Ano, jsou určitě v mnohém vyspělejší než některé jiné druhy, ale to ještě nutně neznamená, že jsou lepší, natož že mohou rozhodovat o tom, co se všemi bude.
Koho nebo co tedy považovat, nebo naopak nepovažovat za člověka?
Zde mě napadá, že lidé velmi často používají fráze typu: „To není lidské!“ nebo „To nemohl udělat člověk!“ ale co je tedy lidské a jaká je definice člověka? Když něco učiní člověk (myšleno homo sapiens sapiens), tak proč někdo řekne, že tento čin nemohl spáchat člověk? Má z toho snad vyplývat, že lidé musí nutně mít nějaké morální hodnoty a zároveň je i dodržovat? Tím se snad teprve stáváme „opravdovými lidmi“? Ale i morální hodnoty se mohou výrazně lišit v různých kulturách a lidských společenstvích. Tak například asijské státy jako Čína a Japonsko i jiné mají velmi odlišné zvyky a morální hodnoty od těch našich a přesto nepochybujeme o tom, že lidé žijící v těchto státech jsou lidmi. Nebo lidskost spočívá pouze v tom, nějaké hodnoty mít? Hodnoty, city, emoce… Jsou to opravdu pojmy, které se týkají jen lidí?
Vezměme si trochu extrémní případ. Narodí-li se děti živočišnému druhu homo sapiens sapiens a budou-li vyrůstat v prostředí, kde nejsou lidé (mám namysli příklad „vlčích dětí“) nezískají schopnost mluvit, jejich myšlení se nerozvine jako u normálního běžného člověka, nebudou socializovány. Budou to ještě pořád lidé? A mohou vůbec nějaké hodnoty tito tvorové mít? Pokud je podstatou člověka, nebo chceme-li jeho lidskosti právě schopnost myslet, používat jazyk a žít ve společnosti, pak to lidé nemůžou být, ale přesto většina z nás by takové tvory označila za lidi. Někdo by mohl namítnout, že pro něj není důležitá tak schopnost používat logické myšlení a jazyk, ale sebeuvědomění. Pokud by tito jedinci byli schopni uvědomit si sebe sama, pak by to byli lidé. Ale je to jen lidská vlastnost? A mnozí by namítli také to, že dle různých výzkumů je jazyk důležitou součástí myšlení, že vlastně myslíme v pojmech, tudíž uvědomit si sami sebe můžeme pouze když známe jazyk. Ale je to pravda? Můžeme se opravdu opřít o tyto a podobné teorie?
Já sama nemám zcela jasno v tom, kde leží ty hranice mezi tím „být či nebýt člověkem“. Myslím si dokonce, že to pro náš běžný život není tak důležité. Většinou nám stačí pouhé biologické rozlišení, prosté rozlišení mezi člověkem a opicí. Nikoho nenapadne nazývat hada či ovci člověkem a s tím si vystačíme celý náš život. Proto si myslím, že není třeba hledat nějakou jednu obecnou a vševystihující definici pro pojem „člověk“. A dle mého názoru by tento pojem ani neměl být v naučných slovnících, protože jak řekl Anton Pavlovič Čechov – člověk je to, v co věří.
Tato seminární práce vznikla v rámci předmětu Psychologie osobnosti vyučovaném na Masarykově Univerzitě v roce 2009.
Poznámka: Vytaženo ze šuplíčku – veškeré nedokonalosti a gramatické chyby byly v zájmu autentičnosti ponechány :-)