Rádi se dozvídáte nové informace především na internetu? Čtete zprávy o různých výzkumech na serverech jako „idnesu“, „novinkách“ či „týdnu“ a věříte jim? Dejte si pozor, ne vše, co se zde dočtete je pravda. Tedy, často jsou prezentovány jen části výsledků výzkumu. Někdy proto, aby byl obsah zajímavější, jindy z jednoduchého neporozumění statistickým metodám. Statistiku jsem moc ráda neměla, ale jedno mne naučila. A to, že jakmile nějaký článek začíná větou typu: „Australští vědci zjistili…“, je třeba informace brát s rezervou a raději si dohledat zdroj dat, než je budu šířit dále.
Jak tedy takové klamání čtenáře vypadá praxi? Přikládám svoji seminární práci s názvem „Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích“ napsanou v rámci předmětu Statistická analýza dat v roce 2009.
.
.
.
Článek uveřejněný dne 10. 3. 2009 na serveru aktualne.cz s názvem „Čím starší otec, tím hloupější dítě“ uvádí, že „pánové, kteří si chtějí v pozdním věku pořídit potomka, zřejmě hazardují s jeho duševním zdravím. Výzkum australských vědců totiž ukázal, že děti starších otců dosahují v IQ testech horších výsledků.“ Dále se můžeme dočíst, že nedávné studie zjistily, že u dětí starších otců se více vyskytují deformace a rakovina, ale i duševní poruchy jako autismus a schizofrenie. Výzkum Queenslandského centra pro duševní zdraví analyzoval data z inteligenčních testů více než 33 tisíc amerických dětí, které se narodily mezi lety 1959 a 1965.Děti byly testovány celkem třikrát: v 8 měsících, 4 letech a 7 letech. Testy hodnotily jejich smyslové rozlišování, paměť, koordinaci, koncentraci, čtení, psaní, výslovnost a početní schopnosti. Z výzkumu vyšlo najevo, že čím je starší otec, tím nižšího počtu bodů zpravidla jeho dítě dosáhlo. Naopak děti, které měly starší matku, vycházely z testů lépe.
Na serveru plosmedicine.org můžeme nalézt původní výzkum s názvem „Advanced Paternal Age Is Associated with Impaired Neurocognitive Outcomes during Infancy and Childhood“, který byl uveřejněn v březnovém čísle časopisu PloS Medicine. Výzkum pracuje s americkou studií, která se týkala dětí narozených mezi lety 1959 a 1965 ve Spojených státech. Tyto děti byly testovány v osmi měsících, ve 4 a 7 letech různými testy, které zjišťovaly jejich schopnost soustředit se, učit se, logicky uvažovat, vyjadřovat se, jejich paměť atd. Věk, kdy se otcům zkoumané dítě narodilo byl od 14 do 66 let s průměrem 28,4 let a mediánem 27 let. Věk matek 12 až 48 let, přičemž průměrný věk matek byl 24,8 a medián 24. Rozdíl věku mezi rodiči (věk otce minus věk matky) byl průměrně 3,6 let, medián 3 a pohyboval se od –24 do +45 let.
První desinterpretací je již nadpis článku „Čím starší otec, tím hloupější dítě“, čímž může být čtenář uveden v omyl, že všichni starší otcové nutně musí mít hloupější děti. Dále článek uvádí, že čím starší matka, tím lepší výsledky dětí a čím starší otec, tím horší výsledky dětí. Ale ze studie vyplývá, že korelace ve vztahu inteligence dětí a věku jejich matek je podstatně vyšší, než korelace věku otců a inteligence jejich dětí – tj. pravděpodobnost toho, že čím starší otec, tím hloupější dítě je menší, než pravděpodobnost toho, že čím starší matka, tím vyšší inteligence dětí. Také studie uvádí, že pravděpodobnost horšího výsledku v inteligenčních testech není jen u dětí se staršími otci, ale i u dětí, které mají velmi mladé otce. Přičemž velmi mladý otec je v tomto výzkumu muž, jemuž se narodilo dítě před dvacátým rokem věku a starší otec muž, kterému se narodilo dítě po čtyřicátém roku věku. Zde je třeba dodat, že v článku se není možno dočíst, co je míněno výrazem „starší otec“.
Také můžeme říci, že článek desinformuje tím, že tvrdí, že děti starších otců jsou hloupější – z toho lze vyvodit, že narodí-li se dítě staršímu otci, bude hloupější. Avšak ve studii je možno se dočíst, že tento výzkum byl proveden na dětech v maximálním věku 7 let, z čehož vyplývá, že můžeme tvrdit, že je vyšší pravděpodobnost narození méně inteligentního dítěte staršímu otci, ale není možno s jistotou říci, že děti tento rozdíl v testech v pozdějším věku „nedoženou“.
Další výtkou vůči článku je to, že vůbec nezmiňuje fakt, že ve vlastním výzkumu není pouze jedno hledisko – věk, jak je uvedeno v článku, ale je zkoumán i vliv, na výše zmíněné schopnosti a dovednosti dětí, socioekonomického statusu rodiny, toho zda-li jsou rodiče sezdáni, jaké jsou barvy pleti a duševní zdraví rodičů.
Článek dále uvádí:“ Nedávné studie zjistily, že u dětí starších otců se více vyskytují deformace a rakovina, ale i duševní poruchy jako autismus a schizofrenie.“ Ve výzkumu se však dočteme, že tyto nemoci a poruchy bývají spojovány s vyšším věkem otců, ale například o autismu se ve studii dočteme, že se výrazně zvýšil počet autistů avšak příčina je neznámá. Nelze tedy s jistotou tvrdit, že pozdější otcovství má přímý vliv na tyto choroby a poruchy.
Na serveru tyden.cz lze nalézt článek na stejné téma s názvem „Jsou děti starších matek a mladších otců chytřejší?“ Celkově je napsán o něco lépe – je zde méně zavádějících formulací a to počínaje nadpisem článku. Obecně mu však lze vytknout velmi podobné chyby jako v článku ze serveru aktualne.cz.
Celkově lze článkům vytknout, že nepoužívají téměř žádná čísla ani tabulky či grafy.
Odkazy na výše zmíněné články:
http://aktualne.centrum.cz/report/kuriozity/clanek.phtml?id=631645
http://www.plosmedicine.org/article/info:doi/10.1371/journal.pmed.1000040
Poznámka: Vytaženo ze šuplíčku – veškeré nedokonalosti a gramatické chyby byly v zájmu autentičnosti ponechány :-)